sobota 1. června 2013

Karel Čapek – Apokryfy

Po skvělém pocitu z předchozích audioknih (Poslední Mohykán a RUR) jsem se rozhodl pro další klasiku, opět od Čapka. Zezačátku jsem sice nevěděl, co si mám o jednotlivých apokryfech myslet (ty originální jsem četl už hodně dávno a tak jsem nevěděl, které detaily si Čapek přimyslel a které jsou naopak původní), ale postupně se mi obraz uceloval a zejména poslední tři o Pilátu Pontském mě velmi oslovily. Opět zde nalezneme Čapkův typický noetický pohled na skutečnost, který mě osobně vždy donutí zafilozofovat, a sice se k ničemu nedobrat, ale mít dobrý pocit z přemýšlení a ze zajímavého brouka v hlavě. K příjemným hlasovým projevům panů Somra, Preisse a paní Šafránkové netřeba nic dodávat, pouze mi trošku vadily hodně dlouhé mezihry v podobě náboženských písní mezi jednotlivými apokryfy. Tuším, že jich navíc Čapek napsal víc než tu trošku, kterou jsem si stáhl, ale na ty přijde řada zase někdy příště. Pro hloubavé čtenáře doporučuji.


Doba četby: květen 2013

Filozofie, společnost, k zamyšlení, humor


Žádné komentáře:

Okomentovat