Harper Leeová – Jako zabít ptáčka

Jako zabít ptáčka je v Česku poměrně neznámé klasické dílo americké literatury. Zatímco je ve Státech kniha na seznamech povinné četby snad na všech školách, v Čechách zdaleka tak velké publikum nemá. Mně ji doporučil kamarád, jinak bych se o ní pravděpodobně taky nedozvěděl. A byla by to škoda. Děj je zasazen do maloměstského prostředí jihoamerického městečka ve třicátých letech minulého století, v době ekonomické krize. Je vyprávěn očima malé dívky, která v průběhu příběhu poznává své okolí, sama sebe ale hlavně morální hodnoty (které se dají vztáhnout na celou americkou společnost té doby). Na pozadí čpí nevraživost mezi černochy a bělochy, motivem knížky je však postupné dívčino propracovávání se k spravedlnosti a ucelování si obrazu o světě jako takovém. Mezi řádky je zde kritizováno pokrytectví, předsudky, pomsta a nevraživost mezi lidmi, naopak čtenář pochytí výzvy k toleranci a respektu druhých, jejich názoru na svět a životního stylu. Ač se v příběhu celkem nic neděje (dětská dobrodružství), má překvapivě poutavou a strhující zápletku, kterou kniha v podstatě vrcholí. Co však Jako chytit ptáčka postrádá na „akčnosti“, to nahrazuje velmi silnými filozofickými úvahami nebo přemýšlením nad výchovou dětí. Když se člověk seznámí s nepřeberným množstvím postav a místních reálií, příběh mu do sebe začne zapadat a hned se mu čte lépe. Osobně jsem si musel po dočtení ještě jednou přečíst první část knihy, abych pochopil a uvědomil si, že je celá v podstatě knihou vzpomínkovou. Celkově taková zdařilá kombinace Malého Mikuláše a Malého prince, mohu jen doporučit.

Doba četby: Duben 2013

Filozofie, Historie, Společnost, Děti, Dobrodružství