Další z výborných knih od mého poslední dobou velmi
oblíbeného autora Simona Mawera. Opět se zde využívá skvěle zvládnuté techniky
posunů v čase a prolínání mezi jednotlivými ději, jako ve
Skleněném pokoji. Román je napsaný tak, že člověk těžko rozeznává, jestli se dané události
skutečně staly nebo jsou pouze fikcí, výplodem autorovy fantazie. Ačkoliv se
zvláště příběh ze současnosti hodně točí kolem lásky nebo předsudků, na pozadí
celého románu jsou cítit filozofické a etické otázky týkající se hlavně
genetické kontroly a eugeniky, které s přicházejícím koncem knihy čím dál
tím víc vyplouvají na povrch. Ich-forma a postupná gradace příběhu přispívají k tomu,
že ke konci se od knihy člověk už nemůže odtrhnout a hltá jednu stránku za
druhou. Co ho pak, podobně jako v
Dívce, která spadla z nebe, zarazí,
je otevřený tragický konec, který ve čtenáři zanechá hromadu otázek. Ale to
bude pravděpodobně autorův záměr. I přes ohromné množství vskutku odborných
termínů jsem Mendelova trpaslíka přečetl s neskutečnou vervou, podobně
jako obě předchozí knížky od pana Mawera. Tuto knihu bych bez váhání zařadil mezi povinnou četbu pro všechny začínající nebo už zavedené genetiky, aby se trochu zamysleli nad svým posláním a dalekosáhlejšími
dopady své práce. Za mě palec nahoru a těším se na další Mawerovské literární
lahůdky.
Doba četby: březen 2013
Genetika, Historie, Láska, Etika
Žádné komentáře:
Okomentovat